
Narozen 25. 3. 1942 · Nedeca, Slovenský štát [teraz Poľsko]
Michal Dočolomanský (* 25. březen 1942, Nedeca, Slovenský stát, dnes Polsko - † 26. srpen 2008, Bratislava) byl slovenský herec, zpěvák, moderátor a imitátor. Jeho otec Rudolf (1899 - 1954) působil jako učitel v rumunském Sedmihradsku mezi tamními Slováky. Tam se oženil s Floriannou (1915 - 1995), původem Rumunku, která byla od něj mladší o šestnáct let. Spolu měli 10 dětí. V roce 1942 se přestěhovali do obce Nedeca, která tehdy patřila Slovensku státu, kde se v témže roce narodil syn Michal. Koncem druhé světové války se rodina přestěhovala na Slovensko. Zpočátku žili v mlýnku (okres Kežmarok), následně v obci Nebojsa (dnes část Galanty, kde jeho otec působil jako ředitel základní školy. Po jeho smrti v roce 1954 se přestěhovali do Svatého Jura. Matka zemřela v roce 1995 a je pohřbena spolu s manželem na hřbitově v Slavičím údolí. Po ukončení základní školy se Michal Dočolomanský vyučil automechanika. Už v dětství se věnoval ochotnickému divadlu ve Svatém Jure, jeho zálibami byly i sportovní gymnastika, později bezmotorové létání. Herectví absolvoval v roce 1964 na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě a od té doby byl členem činohry Slovenského národního divadla. Zemřel 26. srpna 2008 v dopoledních hodinách na Klinice respirační medicína Fakultní nemocnice s poliklinikou v bratislavském Ružinově. Podlehl rakovině plic ve věku 66 let. Účinkoval v mnoha Slovenská a českých filmech, v televizních seriálech, jak byly Sváko Ragan (1976), Jedenácté přikázání (1977), Inženýrská odysea (1979), Povstalecká historie (1984), Alžbetin dvůr (1986), Horská služba (1998) a filmech Tři kaštanové koně (1966), Generace (1969), Měděný knoflík (1970), Zypa Cupák (1976), Garsoniéra (1990) a mnoha dalších televizních inscenacích. V úspěšné divadelní hře Na skle malované ztvárňoval titulní roli Jánošíka od roku 1974 až do 2002 (představení zaznamenalo 642 repríz). V slovenském znění namluvil všechny postavy polského večerníčku Macko Ouško. - 1982 - ocenění Zasloužilý umělec - 31. srpen 2007 - Řád Ľudovíta Štúra I. třídy - za mimořádné zásluhy o rozvoj Slovenska a šíření dobrého jména v zahraničí Pamětní tabule na rodném domě v Nedeca, 10. července 2010, in memoriam

Bestiář
2007

Perníková věž
2002

Corpus delicti
1991

Dobrodružství kriminalistiky
1989

Evžen Oněgin
1989

Strašidla z vikýře
1988

Safari
1987

Alžbetin dvůr
1986

Werther
1985

Tisícročná včela
1983

Tři zlaté vlasy děda Vševěda
1982

Tajemství hradu v Karpatech
1981

Noční jezdci
1981

Malé zlaté slnko
1981

Inženýrská odysea
1980

Na skle maľované
1980

Poéma o svedomí
1979

Sneh pod nohami
1979

Advokátka
1978

Adéla ještě nevečeřela
1978

Vítězný lid
1978

Súkromná vojna
1978

Penelopa
1978

Stratená dolina
1977

Slovácko sa nesúdí
1976

Sváko Ragan
1976

Vivat Beňovský!
1975

Horúčka
1975

Skrytý prameň
1974

Dny zrady
1973

Hriech Kataríny Padychovej
1973

Bakaláři
1972

Červené víno
1972

Zajtra bude neskoro
1972

Bačova žena
1972

Hájnikova žena
1971

Medená veža
1970

Naši pred bránami
1970

Dialóg 20-40-60
1968

Kolonie Lanfieri
1968

Petr a Lucie
1968

Nebeští jezdci
1968

Dobrodružstvo pri obžinkoch
1968

V hodine strachu...
1968

Tri gaštanové kone
1966

Každý týždeň sedem dní
1964

Slnko v sieti
1963

Výlet po Dunaji
1963

Tvár v okne
1963