Josef Karlík

Josef Karlík se narodil 19. března 1928 v Kroměříži do rodiny vojáka z povolání. Komediální skony projevoval už od dětství. Začínal recitovat, ochotničil a statoval v kroměřížském Hanáckém divadle. Ale proti vůli rodičů i bez jejich vědomí se přihlásil a přešel ze sexty gymnázia na Státní konzervatoř v Brně (1946 – 1948) a s celým ročníkem odešel na brněnskou JAMU (1948 – 1950). Po absolvování prošel Těšínským divadlem v Českém Těšíně (1950 – 1951) a po základní vojenské prezenční službě (1951 až 1953) se stal členem Divadla na Vinohradech (1953 – 1954) a poté brněnského Národního divadla (1954 – 1992), odkud odešel na odpočinek, ale stále zde hostoval (do 1997). Hostoval př. ve Voroněži. Karlík byl představitelem titulních a velkých dramatických i komických postav. K jeho velkému širokému výrazovému rejstříku mu dopomáhala menší podsaditá postava, kulatý obličej, pohybové schopnosti, temperament, expresivita, elán a vrozená inteligence. Z divadelních her si uveďme: „Kavkazský křídový kruh“ (Azdak), „Dobrý voják Švejk“ (Švejk), „Strakonický dudák“ (Švanda i Vocílka), „Tartuffe“ (Tartuffe), „Král Lear“ (Lear), „Othello“ (Jago), „Výnosné místo“ (Jusov), „Mušketýři po třiceti letech“ (d’Artagnan), „Modří koně na rudé trávě“ (V. I. Lenin), „Ďábel a pánbůh“ (Goetz), „Herkules a Augiášův chlév“ (Augiáš), „Nebožtík Nasredin“ (Nasredin), „Jindřich IV.“ (Jindřich IV.) atd. atd. Své vzpomínky shrnul v knize „Josef Karlík: utkáno ze vzpomínek“ (1996). Jeho ženou operní pěvkyně Jarmila Palivcová (1925 – 2010). Vydatně spolupracoval s brněnským rozhlasem („Egmont“, „Mys dobré naděje“, „Paní Šarlotka“, „Smrt na objednávku“, „Hledání úsvitu luny“, „Dlouhý víkend“, „Muž přes palubu“, „Cesty“, „Zkáza eskadry“, „Hodina ve znamení tmy“, „Roubík“, „Tak jak v ráju“, „Diplom“, „Vor“, „Útěk“, „Hrdelní pře“, „Kavárnička“ či „Balada pro banditu“) i dabingem (VELKÁ ZEMĚ, OPIČÍ KRÁL, BĚSNÍCÍ MĚSÍC, PŘÍZRAK V KŘOVÍ apod.) a brněnskou, pražskou i ostravskou televizí (inscenace PTÁČEK, JDI ZA ZELENÝM SVĚTLEM, STRÝČKŮV SEN, PROKOP DIVIŠ, NIKOLA ŠUHAJ LOUPEŽNÍK, DLOUHÁ SILVESTROVSKÁ NOC, O VODĚ, LÁSCE A ŠTĚSTÍ, ZLODĚJ, ANGLIČANKA, OBCHOD BEZ ŘÁDŮ, SLIVOVICE, KOMTESA MARY, PŘÍPAD ŽÁRLIVÉHO MUŽE, MAESTRO či NOČNÍ STRÁŽ i seriály SLOVÁCKO SA NESÚDÍ, INŽENÝRSKÁ ODYSEA, LEKÁR UMIERAJÚCEHO ČASU, SANITKA, BYLO NÁS ŠEST, GOTTWALD, DOBRODRUŽSTVÍ KRIMINALISTIKY, DETEKTIV MARTIN TOMSA nebo ČETNICKÉ HUMORESKY). Největší televizní příležitost získal v německém Zweigově TV filmu SPOR O SERŽANTA GRÍŠU / DER STREIT UM DEN SERGEANTEN GRISCHA (1968) jako seržant Gríša a v komedii Marie Poledňákové JAK DOSTAT TATÍNKA DO POLEPŠOVNY (1978) v úloze svérázného dědečka. Řadu let byl předním pedagogem na brněnské JAMU. Získal za své herectví Cenu Oldřicha Stibora (1962), Vyznamenání Za vynikající práci (1964), Cenu Jaroslava Průchy (1966) za výkon v inscenaci „Ďábel a pánbůh“, Státní cenu Klementa Gottwalda (1968), též titul Zasloužilého umělce (1982), Cenu Senior Prix (1993), za celoživotní mistrovství v dabingu Cenu Františka Filipovského (2001), uvedení do Síně slávy ND Brno (2009) a za celoživotní mistrovství v činohře in memoriam Cenu Thálie (2009). Ke konci života byl v umělecké práci omezován těžkou nemocí a musel se stáhnout do ústraní. Josef Karlík zemřel 30. října 2009 v Brně ve věku vysokých jednaosmdesáti let.