Milan Neděla

Milan Neděla se narodil 23. února 1934 v Praze do rodiny úředníka. Vyrůstal v Radlíku u Jílového. Po návratu do Prahy, kdy jeho otec pracoval jako šéf účtárny v pankrácké továrně Janeček – Wanderer, započal se studiem na holešovickém gymnáziu, z něhož byl z kázeňských a politických důvodů vyloučen. Přestoupil a odmaturoval na Nerudově gymnáziu v Hellichově ulici. Již za studií účinkoval v dramatickém kroužku a v roce 1956 absolvoval u profesorů Neumanna, Vejražky, Salzera a Lukavského DAMU. Nejdříve vystřídal významné mimopražské scény Městského oblastního divadla v Kolíně (1956 – 1958) a Východočeského divadla v Pardubicích (1958 – 1960). Přešel však opět do Prahy, do divadel Na zábradlí (1960 – 1962), Na Fidlovačce (1962 – 1963), Paravan (1963 – 1965), Rokoko (1965 – 1972) a v Karlíně (1973 – 1982), odkud odešel na odpočinek. Díky své monumentální a zavalité, ale stále mrštné postavě, skvěle exceloval v komických i charakterních rolích bodrých, hromotluckých mužů. Účinkoval například ve hrách „Marie Stuartovna“, „Těžká Barbora“ či „Nepokojné hody svaté Kateřiny“. Ve filmu si poprvé zahrál v malé roli ošetřovatele ve středometrážní satiře BLÁZNI MEZI NÁMI (1955) režisérů Beyera, Kirstena a Petzolda. Jeho filmová kariéra, která pokračovala navzdory účinkování na oblastních divadlech, se začala plně a bujně rozvíjet až po roce 1960. Přes různé epizodní roličky řidiče (HONZÍKOVA CESTA), lesníka (HLEDÁ SE TÁTA), cestujícího (TŘI PŘÁNÍ), pořadatele (VALČÍK PRO MILIÓN), dělníka (EINSTEIN KONTRA BABINSKÝ), příslušníka VB (TÁTO, SEŽEŇ ŠTĚNE!), zaměstnance komunálu (BÍLÁ PANÍ), mnicha (TA NAŠE PÍSNIČKA ČESKÁ), detektiva (KDYŽ MÁ SVÁTEK DOMINIKA), piráta (UKRADENÁ VZDUCHOLOĎ), železničáře (PARTA HIC), Habána (SKANDÁL V GRI – GRI BARU) a nebo šlechtice (PAN VOK ODCHÁZÍ) se dostal do, u diváků lehce zapamatovatelných, rozsahem větších a významnějších filmových postav. Z těch významnějších a větších si připomeňme: roťáka u odvodů v komedii DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK (1956), nenažraného vojína Balouna v POSLUŠNĚ HLÁSÍM (1957) Karla Steklého, hostinského ve Vorlíčkově DÍVCE NA KOŠTĚTI (1971), fousatého rytíře v Podskalského NOCI NA KARLŠTEJNĚ (1973), žárlivého Horna v komedii „JÁ TO TEDY BERU, ŠÉFE!“ (1978) Petra Schulhoffa a mafiána Enrica v Herzově bláznivé komedii BULDOCI A TŘEŠNĚ (1981). Naposledy se divákům představil menšími roličkami v pohádkách PEHAVÝ MAX A STRAŠIDLÁ (1987) Juraje Jakubiska a O ZATOULANÉ PRINCEZNĚ (1988) Antonína Kachlíka. Významná byla i Nedělova práce v televizi (inscenace BABIČČINA KRABIČKA, MELOUCH, SVATEBNÍ CESTA, PŮJČOVNA TALENTŮ, SEDM ŽEN ALFONSE KARÁSKA, ACH, TA VOJNA, FANTASTICKÁ NEDĚLE, SLAVÍK, TO BYLA SVATBA, STRÝČKU, KATEŘINA ZLÉ POVĚSTI či POŠŤÁCKÁ POHÁDKA, seriály KLAPZUBOVA JEDENÁCTKA, DOBRODRUŽSTVÍ ŠESTI TRAMPŮ, HŘÍŠNÍ LIDÉ MĚSTA PRAŽSKÉHO, ARABELA, BAMBINOT, PLECHOVÁ KAVALERIE, TETA, SYNOVÉ A DCERY JAKUBA SKLÁŘE, ARABELA SE VRACÍ aj. a zábavné pořady a estrády). Komické role vytvářel taktéž v rozhlase. Velkou popularitu si u diváků vydobyl svým účinkováním v oblíbeném pořadu KOMIK A JEHO SVĚT, který uváděl po Miloši Kopeckém v letech 1979 – 1994. Jako velký fotbalový fanoušek Slavie se účastnil jako hráč desítek fotbalových utkání herců. Se spisovatelem Petrem Hořcem vydal svoji vzpomínkovou knížku „Rozpomínky“ (1997). Komik Milan Neděla zemřel 14. dubna 1997 v Praze ve věku šedesáti tří let.