
Narozen 19. 11. 1916 · Preßburg, Austria-Hungary [now Bratislava, Slovakia]
Slovenský herec italského původu (otec Giacomo Di Barbora) se narodil 19.11.1916 v Bratislavě. František v mládí byl velký sportovec, za Slovan Bratislava hrál fotbal, byl útočník, v zimě hrával hokej - byl brankářem (reprezentoval SLOVENSKO). Otec mu navrhl, zda nechce být hercem. František ho poslechl a zapsal se na hudební a dramatickou akademii v Bratislavě. Tuto absolvoval v roce 1938. Už na škole se stal členem SND. V tomto divadle byl nejen v činohře ale iv opeře! (1940-42) V činohře odehrál asi 210 divadelních postav. František Dibarbora se prosadil iv slovenském rozhlase. Byl oblíbený hlavně v komických scénkách, skečů a já se pamatuji, že jako malý chlapec jsem každou neděli ráno poslouchal jeho Piramide. Ve filmu se František Dibarbora objevuje již v roce 1938 ve snímku neporažený ARMÁDA. Po válce hrál ve slavné Uloupená HRANICÍCH. M. Frič ho obsadil i do filmu varuje! Přišli "krásné" 50te roky. Ve filmech se hlavně "buduje" a Dibarbora v těchto filmech hraje. Ale i zde ukazuje, že je komik. Jeho komika se ukáže ve filmech (PŘEHRADA, V PÁTEK 13, čtverylce, Jožka pupenů A JEHO KARIÉRA, zemanskych ČEST, Dovolená s Andělem). Všechno jsou to komedie a Dibarbora je v těchto letech asi nejlepším slovenský komikem. Jeho nejlepší komedie z těchto let je Lack film SKALNÍ V OFSAJDU. Dibarbora ukázal své herectví také v postavách německých esesáků. Jeho role "Hermana Thiel" ve filmu vlčí DÍRY mu vynesla národního filmového CENU (1949). Podobnou postavu si zahrál i ve filmu KÝM KOHOUT nezazpíváť (1969). Koncem 50. let, kdy začala vysílat televize, automaticky se začal objevovat i v tomto médiu. Zahrál si zde mnoho postav vážných, ale i komických. Zmíním dvoudílný tel. film SÁM vojáků v POLI (1964), pštrosi VEČÍREK (1967), později to byla Americká tragédie (1976), ÚTĚK ZE ZLATÉ ZEMĚ (1977) či seriál SAFARI (1986), kde dostal poslední větší roli. Nezapomenutelná a proslulá je jeho "farář Evans" v inscenaci VESELÉ páni z Windsor. Tento herec z velkým H, vyučoval i na VŠMU, byl mu v roce 1986 udělen titul "zasloužilý umělec". Zemřel na následky těžké autonehody 4.9.1987 v Bratislavě.

Teta
1987

Safari
1987

Válka volů
1987

Pihatý Max a strašidla
1987

Materské znamienko
1985

Albert
1985

Jožko Púčik a jeho kariéra
1983

Stratená melódia
1981

Smrť šitá na mieru
1980

Ve znamení Merkura
1979

Pozor, ide Jozefína...
1977

Amok
1977

Vivat Beňovský!
1975

Horúčka
1975

Bakaláři
1972

Páni sa zabávajú
1972

Kým kohút nezaspieva
1972

Bačova žena
1972

Pán si neželal nič
1971

Traja svedkovia
1969

Šíleně smutná princezna
1968

Niet inej cesty
1968

Zmluva s diablom
1967

Majster kat
1966

Smrť prichádza v daždi
1966

Oko za oko
1965

Sám vojak v poli
1964

Jánošík
1963

Výlet po Dunaji
1963

Zbabělec
1962

Pieseň o sivom holubovi
1961

Skalní v ofsajde
1961

Šťastie príde v nedeľu
1959

Posledná bosorka
1957

Čert nespí
1957

Štvorylka
1955

Dovolená s Andělem
1953

Lazy sa pohly
1952

Katka
1950

Priehrada
1950

Čertova stena
1949

Vlčie diery
1948

Varuj...!
1947

Znamení kotvy
1947