
Narozen 1. 3. 1927 · Bratislava, Czechoslovakia [now Slovakia]
Ivan Krivosudský (* 1. března 1927, Bratislava - † 4. prosinec 2010, Trnava) byl slovenský herec. Ivan Krivosudský se narodil 1. března 1927 v Bratislavě, kde také vyrůstal a strávil své dětství. A právě už během dětství se zvykl před kamarády a spolužáky ukazovat a předvádět, co ho předurčilo na hereckou dráhu. Na střední školu chodil do Nových Zámků, kde navštěvoval Gymnázium Janka Krále. Zde nezůstal své pověsti nic dlužen a naplno projevil svůj zájem o herectví. Vytvořil dokonce pro své spolužáky studentskou operu, kde vymyslel příběh a gro opery tvořily známé písně s nově vytvořeného texty. Během mládí rovněž hrával s ochotníků divadlo a dokonce i pro ně psal texty. Po skončení střední školy začal studovat na Právnické fakultě Univerzity Komenského, ale toto studium ukončil předčasně v roce 1948. Rozhodl se pro dráhu herce a v roce 1951 absolvoval studium herectví na Státní konzervatoři v Bratislavě. Od roku 1949 byl členem činohry Nové scény a od roku 1951 i filmovým hercem. Během svého života ztvárnil mnoho postav, ale většinou to byly role menší nebo sekundujúce tím hlavním. Jeho postavy měly převážně komediální či tragikomický charakter, ale i přesto bylo herectví Ivan Krivosudský nepřehlédnutelné, nakolik se svých postav zhostil vždy na vysoké úrovni a vložil do nich i kus svého přirozeného optimismu, kterým byl význačný i ve svém osobním životě. Z divadelních představení si ho mohou někteří pamatovat jako Lapihubu ze hry Revizor, voňavky z Gela Sebechlebský, Padrón Toniho z pomlouvaček či Dr. Chomoutu ze hry Když jubilant pláče. Z filmu je tu další plejáda postav; Ďuro Sršeň (Lazy se pohnuly, 1951), skladník Cyrila Kvasnička (Čert nespí, 1956), Gabriel (Mistr kat, 1966), Hanuliak (Hřích Kateřiny Padychovej, 1973), kouzelník Bellini (Léto s Katkou, 1975), pošťák Nehřeš ( červené víno, 1976), zahradník (Sůl nad zlato, 1982), hospodský (Neboj se, 1988), dědeček Vendelín (Duchové, 1997). No kromě divadla a filmu častokrát účinkoval iv televizi v zábavných pořadech a dabingu. Z osobního života Ivan Krivosudský lze prozradit, že i přes jeho životnímu optimismu a úsměvu na tváři prožil mnoho nepříjemných událostí. Jednou z prvních byla smrt jeho první manželky Jaroslavy, která umřela na rakovinu a se kterou měl dva syny, Dušana a Petra. Další byla smrt chodkyně, kterou srazil v roce 2005 ve Svatém Jure. Z této nehody se nestihl ani pořádně otřást a přišla další rána osudu, když si v roce 2008 sáhl na život jeho nejstarší syn Dušan. V témže roce nakonec po těžké nemoci zemřela i jeho nevěsta, Petrova manželka. Rok na to došlo k nepříjemnému rozvodu s jeho druhou manželkou Annou, kterou si bral jako 69-letý a měl s ní ve svém pozdním věku syna Miška. Tohoto syna však soud po rozvodu svěřil do péče Ivanové švagrové, protože Anna na tom v dané době nebyla dobře po psychické stránce a on sám by se v tomto věku o syna nedokázal plnohodnotně postarat. Po těchto událostech se uchýlil na svou chatu pod Pezinská Babou, kde ho jeho blízcí zvykli pravidelně navštěvovat. No ani tam nenašel klid nakolik mu o pár měsíců diagnostikovali rakovinu jícnu, jejíž nakonec po půl roční léčbě podlehl.

Nedodržený slib
2009

O ľuďoch a čarodejníkoch
1999

Dlhý, Široký, Bystrozraký
1994

Nebojsa
1989

Falešný princ
1985

Sůl nad zlato
1983

Poéma o svedomí
1979

Smoliari
1978

Sváko Ragan
1976

Skrytý prameň
1974

Ľalie poľné
1973

Hriech Kataríny Padychovej
1973

Bakaláři
1972

Červené víno
1972

Páni sa zabávajú
1972

Naši pred bránami
1970

Génius
1969

Zbehovia a pútnici
1968

Dialóg 20-40-60
1968

Niet inej cesty
1968

Zmluva s diablom
1967

Nylonový mesiac
1966

Kým sa skončí táto noc
1966

Majster kat
1966

Případ Barnabáš Kos
1965

Oko za oko
1965

Jánošík
1963

My z deviatej A
1962

Bratia
1962

Pieseň o sivom holubovi
1961

Dom na rázcestí
1959

Čert nespí
1957

Štvorylka
1955

Lazy sa pohly
1952